www.svazky.cz

Křišťálová Lupa

Tyto stránky byli v soutěži Křišťálová Lupa nominovány odbornou porotou mezi 10 nejvýznamnějších českých internetových stránek v kategorii projekt roku (inovativní, originální, odvážný či jinak výjimečný projekt)

Národní knihovna

Stránky jsou zařazeny do projektu Národní knihovny – digitální archiv českých webových stránek

WebArchiv - archiv českého webu

Kontakt

Obsah této stránky připravil kolektiv nadšenců, kterým není lhostejné fungování státních institucí v naší zemi a vadí jim, že i dvacet let od změny režimu v ČR se stát nehodlá řádně vypořádat s bílými místy naší novodobé historie.

Aktivity koordinuje
Stanislav Penc

Prohlášení k současné situaci koordinátora obsahu stránek.

Známé spory ohledně StB

26. března 2003

Deník Blesk uvedl, že v oficiálních seznamech spolupracovníků StB, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, je uvedeno jméno herečky Jiřiny Bohdalové. V seznamech herečka figuruje jako tajný spolupracovník pod krycím jménem Jaroslava. Bohdalová se v evidenci StB ocitla v roce 1959, v době, kdy byl její otec ve vězení. (Blesk/26.3.2003;LN/15.5.2003;ČTK/21.1.2004)

26.03.03

26. února 2003

Pražský městský soud znovu zamítl žalobu, kterou na týdeník Respekt podala ředitelka Transgasu Alena Vitásková kvůli zmínkám, že je evidována jako spolupracovnice někdejší StB. Květen 2003 - Vitásková podala proti rozsudku z února 2003 odvolání k vrchnímu soudu, ten věc vrátil Městskému soudu v Praze.

26.02.03

25. července 2002

Pražský vrchní soud rozhodl, že týdeník Profit musí Fenclovi zaplatit 100.000 korun a omluvit se za to, že zveřejnil informace o jeho údajných stycích s StB.

25.07.02

16. října 2001

Podle pořadu České televize Klekánice ministr zemědělství Jan Fencl před rokem 1989 vědomě poskytoval informace StB. Podle Mladé fronty Dnes ze 17.10. televize vychází z písemných dokumentů, které se dochovaly ve Fenclově svazku, který na něj vedla StB. Ministr podle MfD všechna nařčení ze spolupráce již dříve popřel.

16.10.01

14. prosince 1999

Vyšlo najevo, že předsedu FNM Jana Stiesse vyšetřuje policie kvůli podezření, že se prokazuje zfalšovaným lustračním osvědčením. Pokračování případu viz Databáze BIO.

14.12.99

24. listopadu 1998

Generální ředitel s.r.o. Poldi Ocel, Kladno Vladimír Stehlík podal žalobu na ministerstvo vnitra za to, že mu vydalo pozitivní lustrační osvědčení, ač podle jeho tvrzení s StB nikdy nespolupracoval. 24.11.1998 - vrchní soud rozhodl, že Stehlík byl neoprávněně evidován jako spolupracovník StB.

24.11.98

27. října 1994

Podle informací Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB byl exulant a někdejší místopředseda Československé národní rady americké, Vlastislav Chalupa agentem StB; 4.5.1995 Chalupa podal žalobu na Jiřího Málka z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB v souvislosti s přednáškou "Agentura StB v boji proti třetímu odboji domácímu i zahraničnímu", kterou Málek přednesl v roce 1994 na mezinárodním kongresu Společnosti pro vědy a umění v Praze; v přednášce Málek demonstroval na Chalupově případu, jak pracovala StB; 10.1.1996 Městský soud v Praze odročil spor na neurčito.

27.10.94

20. července 1994

Předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti Chemapol Václav Junek byl podle Denního telegrafu agentem I.(rozvědné) správy StB; zástupci společnosti uvedli, že lustrační zákon se na společnost Chemapol podle výkladu, který si nechali udělat, nevztahuje; Podle tisku byl Junek od února 1980 až do roku 1991 spolupracovníkem vědeckotechnické rozvědky; Junek podle MfD uvedl, že s StB nikdy nespolupracoval.

20.07.94

24. května 1992

Prezident ČSFR Václav Havel zveřejnil, že od FMV obdržel osvědčení o tom, že byl evidován ve smyslu písm. c), odst. 1, § 2 lustračního zákona, tj. byl evidován jako kandidát tajné spolupráce a to po dobu 3 měsíců v roce 1965, poté byl převeden do kategorie "nepřátelská osoba"; zároveň zveřejnil nález nezávislé komise při FMV, který osvědčuje, že nebyl tajným spolupracovníkem StB (komise nález vystavila 22.4.92).

24.05.92

26. března 1991

Poslanec SL Vojtěch Filip rozhodně popřel svoji spolupráci s StB; Obvodní soud v Českých Budějovicích konstatoval, že Filip byl registrován bez svého vědomí na 1.správě FMV jako spolupracovník StB v kategorii ideový spolupracovník pod krycím jménem Falmer, a to od 16.dubna 1986 do roku 1990. (ČTK/11.12.1992)

26.03.91

26. března 1991

Poslanec SL Vojtěch Filip rozhodně popřel svoji spolupráci s StB; Obvodní soud v Českých Budějovicích konstatoval, že Filip byl registrován bez svého vědomí na 1.správě FMV jako spolupracovník StB v kategorii ideový spolupracovník pod krycím jménem Falmer, a to od 16.dubna 1986 do roku 1990. (ČTK/11.12.1992)

26.03.91

22. března 1991

Na 14. schůzi FS zveřejněna jména 10 poslanců FS jako registrovaných spolupracovníků StB: Petr Burian, Josef Bartončík, Zdeněk Masopust, Jaromír Gebas, Lubomír Lédl, Jan Kavan, Rudolf Zukal, Vojtěch Filip, Boleslav Bárta a Václav Tomis. Většina ze jmenovaných podala žaloby na ochranu osobnosti na Federální ministerstvo vnitra, s tím, že byli jako spolupracovníci StB evidováni neoprávněně, a své spory později vyhrála.

22.03.91

22. března 1991

Na 14. schůzi FS zveřejněna jména 10 poslanců FS jako registrovaných spolupracovníků StB: Petr Burian, Josef Bartončík, Zdeněk Masopust, Jaromír Gebas, Lubomír Lédl, Jan Kavan, Rudolf Zukal, Vojtěch Filip, Boleslav Bárta a Václav Tomis. Většina ze jmenovaných podala žaloby na ochranu osobnosti na Federální ministerstvo vnitra, s tím, že byli jako spolupracovníci StB evidováni neoprávněně, a své spory později vyhrála.

22.03.91

14. května 1990

Vídeňský zpravodajský týdeník PROFIL zveřejnil článek o tom, že předseda ČSL Josef Bartončík byl spolupracovníkem StB; 9.6.1990 v závěru volební kampaně v televizi Jan Ruml veřejně prohlásil, že Josef Bartončík byl 17 let agentem StB; Bartončík svoji spolupráci s StB popřel. 22.3.1991 bylo zveřejněno na 14. schůzi FS jméno Josefa Bartončíka jako registrovaného spolupracovníka StB; 19.1.93 Bartončík na otázku, zda bude požadovat rehabilitaci odpověděl, že v současné době se k tomu nechystá, protože nemá čas, a ani nehodlá investovat finanční prostředky na soudní spory.

14.05.90

14. května 1990

Vídeňský zpravodajský týdeník PROFIL zveřejnil článek o tom, že předseda ČSL Josef Bartončík byl spolupracovníkem StB; 9.6.1990 v závěru volební kampaně v televizi Jan Ruml veřejně prohlásil, že Josef Bartončík byl 17 let agentem StB; Bartončík svoji spolupráci s StB popřel. 22.3.1991 bylo zveřejněno na 14. schůzi FS jméno Josefa Bartončíka jako registrovaného spolupracovníka StB; 19.1.93 Bartončík na otázku, zda bude požadovat rehabilitaci odpověděl, že v současné době se k tomu nechystá, protože nemá čas, a ani nehodlá investovat finanční prostředky na soudní spory.

14.05.90

30.7.2004

Oznámeno, že ministerstvo vnitra se v této věci obrátí s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

Ministerstvo vnitra se totiž nespokojilo s verdiktem pražského vrchního soudu, na jehož základě již bylo hereččino jméno z internetových seznamů odstraněno, a chce, aby se případem zabýval Nejvyšší soud.

31.1.2008

Verdikt potvrdil odvolací pražský vrchní soud.

4. července 2006

Předseda KSČM Vojtěch Filip podle rozhodnutí českobudějovického okresního soudu z roku 1992 vědomě spolupracoval s československou zpravodajskou službou, ale nevěděl, že služba organizačně patří pod komunistickou Státní bezpečnost (StB). ČTK to řekl soudce okresního soudu Pavel Toufar. Předseda KSČM Filip soudu v roce 1992 podle rozsudku řekl, že vědomě pracoval pro pracoval pro československou vojenskou rozvědku. Nejprve popíral, že v 80. letech spolupracoval s jakoukoli složkou komunistického ministerstva vnitra, píše se v rozsudku. Svou výpověď změnil, až když byli zbaveni mlčenlivosti tři svědkové v případu. (ČTK/10.7.2006)

4.10.2004

Jan Vaněček zřejmě definitivně vyhrál spor s ministerstvem vnitra kvůli neoprávněnému uveřejnění svého jména v internetových seznamech StB. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je výmaz jeho jména ze seznamů zcela v souladu se zákonem. V roce 2003 ve Vaněčkův prospěch pravomocně rozhodl pražský vrchní soud, který vnitru přikázal, aby Vaněčkovo jméno z dokumentu vymazalo. Ministerstvo tak učinilo, podalo však dovolání k Nejvyššímu soudu, který dovolání zamítl.

4.2.2004

MfD uvedla, že děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Pavlík má od prosince 2003 pozitivní lustrační osvědčení, které potvrzuje jeho spolupráci s komunistickou StB. Pavlík kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení zažaloval ministerstvo vnitra. Žádá pražský městský soud o verdikt, že nebyl evidován jako spolupracovník komunistické StB.