www.svazky.cz

Křišťálová Lupa

Tyto stránky byli v soutěži Křišťálová Lupa nominovány odbornou porotou mezi 10 nejvýznamnějších českých internetových stránek v kategorii projekt roku (inovativní, originální, odvážný či jinak výjimečný projekt)

Národní knihovna

Stránky jsou zařazeny do projektu Národní knihovny – digitální archiv českých webových stránek

WebArchiv - archiv českého webu

Kontakt

Obsah této stránky připravil kolektiv nadšenců, kterým není lhostejné fungování státních institucí v naší zemi a vadí jim, že i dvacet let od změny režimu v ČR se stát nehodlá řádně vypořádat s bílými místy naší novodobé historie.

Aktivity koordinuje
Stanislav Penc

Prohlášení k současné situaci koordinátora obsahu stránek.

Reakce na zveřejněnou databázi EZO

Uvádíme několik příběhů lidí, které jim vytanuly na mysli jako reakce na zveřejněnou databázi EZO.

Reakce 1:

Přeji dobrý den.

Můj kamarád mne upozornil, že je moje jméno uvedeno v databázi EZO. Sám bych na to nepřišel, protože by mne nic takového ani nenapadlo.

 

Rekapituluji: Jako nestraník jsem cestoval v rámci mé práce ve Škodaexportu do zahraničí, t.j. do Asie: Pakistan, Indie, Bangladesh, Srí Lanka, Myanmar, Thajsko.

Dle databáze EZO byl můj svazek zaveden vroce 1985, kdy jsem pracoval na obchodním oddělení v Dacce - Bangladesh v letech 1983-1988. Žádná další upřesňující informace není u mého jména v databázi uvedena ona totiž ani být uvedena nemůže.

Nikdy jsem nebyl kontaktován, tudíž jsem ani nemluvil se státní bezpečností a já jsem též nikdy neměl potřebu je kontaktovat. O to víc mne velmi nemile překvapilo, že jsem u STB nějakým způsobem evidován. Samozřejmě, že by mne to opravdu enormně zajímalo jak se to mohlo stát.

Je fakt, že v Dacce na našem velvyslanectví pracoval hospodář, o kterém jsme věděli, respektive jsme se různými kanály dozvěděli, že je to spolupracovník STB, jak konečně ve většině případů hospodáři na ambasádách takto fungovali. S tím jsme se ovšem všichni v Dacce v rámci pracovních povinností museli stýkat. Hospodář (Ducháček, na jméno už si bohužel nevzpomenu) ukončil svůj pobyt v Dacce v roce 1985 nebo 86.

 

Byl bych Vám opravdu velmi vděčen, kdybyste mi mohli k výše uvedenému sdělit, v rámci možností, jakékoliv další informace.

Děkuji a zdravím.

Reakce 2:

Dobry den, dekuji za rychlou reakci.

Jenom jako ilustraci: ja jsem byl na vojne v letech 1981-83. Prvni vec, kterou jsem jim pri prijmani v kasarnech predlozil byla ma pisemna zadost o povoleni styku s kapitalistickou cizinou (v te dobe uz bylo venku sest sourozencu, jakoz i otec. (Otec byl rozvedeny a pri odchodu z CSSR dluzil na vyzivnem radove statisice korun, coz ovsem komunistum nebranilo v tom, aby mi jeho odchod v roce 1968 nedali za duvod k odejmuti moznoti studovat na stredni skole.) Pral bych Vam videt ten poprask, ktery ma zadost v Jaromeri vyvolala. Jsem si jisty, ze prinejmensim od te doby o mne mela zajem vojenska rozvedka, bylo mi to nejenom davano na vedomi utvarovym politrukem pri kazde prilezitosti, ale take mi to bylo neprimo receno jednim z mych primo nadrizenych dustojniku. Po celou dobu vojny jsem nesmel vykonavat straz se zbrani (ve vojenske hatmatilce: mohl jsem vykonavat dozor, ale ne straz), ani jsem se nesmel zucastnit vojenskych cviceni na urovni vyssi nez nas utvar.

Pred svym odchodem z CSSR (ten byl v roce 1986) jsem si podal zadost o vystehovani, ktera byla zamitnuta.

Jak rikam, nehraje mi, ze by o mne nebylo vic nez svazek vazici se pouze k memu odchodu, totiz pokud pod cislem V40720 neni vic nez muj vysetrovaci spis c. 245/87, ktery jsem dostal z Archivu bezpecnostnich slozek. Nic jineho mi nedali. Na tom spisu je velkym razitkem V 40720 (to je stejne cislo jako je uverejneno ve svazcich). Je mozne, ze pod timto cislem je vice informaci, ale v Archivu mi predlozili pouze jeden spis (ten tykajici se naseho odchodu)?

Ten jediny pripad, kdy svazek byl zaveden drive nez po opusteni republiky je bracha, signatar Ch77, svazek ma od r.1975.

Reakce 3:

Dobrý den pane Penc,

 

Děkuji tímto za Vaš příspěvek k otevření naší minulosti. Jsem ročník 1946.a v roce 1969 jsem emigroval do Německa, kde žiji dodnes.

V září 1967 mi při návratu do Čech na hranicích v Chebu nalezli v autě jedno číslo emigrantského týdeníku "České slovo". Nedovedete si představit, co to byla za afera.

4 hodiny výslech na hranicích a pak, 3 měsíce později si pro mě dojeli domů, a to mě vyslýchal nějaký major od STB z Nového jičína zase asi 4 hodiny kvůli těm novinám. Pak přišel rok 1968 a už jsem o nich neslyšel.

V roce 1970 jsem byl odsouzen v nepřítomnosti za opuštění republiky k devíti měsíců nepodmíněně.

Po roce 2000 jsem se pokoušel zjistit, jestli jsou o mě vedeny nějaké záznamy. Vždy byl výsledek negativní.

V databázi EZO jsou uvedení pravděpodobně všichni emigranti, Své archivní číslo tam mají i děti emigrantů, které v době útěku neměli ani 10 let.

Ted´ máme tedy ty čísla, ale jak dál.?? Jak se dostaneme na jejich obsah? Bylo by dobré, kdybyste zveřejnil nějaký návod jak postupovat, abychom se dostali konečně k cíli.

S pozdravem

Karel B.

Reakce 4:

Dobry den,

dnes jsem nasel na Internetu clanek o Vasem seznamu od STB, a ke svemu obrovskemu prekvapeni jsem tam nasel sve jmeno, jmenuji se Rudolf R.

Muzete mi prosim sdelit, co to znamena, ze jsem na seznamu, jestli jako sledovana osoba a nebo agent, a kde a jak bych se mohl dostat k informacim v mem spisu, at je to cokoli. Jsem emigrant od roku 1977 a vzdy jsem se aktivne angazoval proti komunismu kdekoli, hlavne v Cesku a Afgaistanu behem Sovetske okupace, zda se, ze to soudruhum neuniklo. Dekuji Vam predem za Vasi odpoved. S pozdravem, R. R.

Reakce 5:

Dobrý den,

obracím se na vás s prosbou o radu. V roce 1989 v květnu jsem vycestovala do bývalého Západního Německa na oslavu tetiných narozenin. Po návratu se o mně začalo zajímat Stb. Nic jsem jim  nepodepsala a ani po mě nic nechtěli, ale krátce po příjezdu mě pozvali na policii v Litoměřicích, kde se mi ptali na samé podle mne nepodstatné věci.  Pak následovalo neustálé sledování v tom smyslu, že mě navštěvovali v zaměstnání vždy, když jsem byla na jiné směně a vyptávali se spolupracovníků na moje přátelé atd. Jezdili za mnou na výtvarná sympozia, ale nikdy nemluvili se mnou, vždycky to asi načasovali tak, aby se se mnou nepotkali a využili mojí nepřítomnosti k tomu, aby se na mně vyptávali. Pak mě znovu pozvali, někdy možná v září 1989 a řekli mi, abych si podala znovu žádost o vycestování do Německa, že mi s povolením pomůžou, ale zase za to nic  nechtěli. Já jsem v té době byla rozvedená s malou dce rkou a květnovou návštěvu do Němceka jsem musela uskutečnit bez dcerky, protože jí manžel nechtěl se mnou pustit. Tak jsem si dala podmínku, že vycestuju jenom s dcerkou a oni mi slíbili, že to zařídí. Byla jsem z toho v šoku a okamžitě mi kmitla myšlenka, že pokud by mě pustili i s dcerou, tak bych se už nevrátila a zůstala u tety v Německu. Ale krátce na to byl 17. listopad.  Do dneška jsem se nedověděla, co vlastně po mě chtěli a co to všechno mělo znamenat. Chci vás proto poprosit o radu, jak bych se dostala k nějakým záznamům, které určitě o tom všem musely existovat.

Přeji vám hezký den a děkuji

Lenka Z.

 

« tolist