Svazky.cz
Motto: "Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat."
Známé případy sporů ohledně StB
14. května 1990 - Vídeňský zpravodajský týdeník PROFIL zveřejnil článek o tom, že předseda ČSL Josef Bartončík byl spolupracovníkem StB; 9.6.1990 v závěru volební kampaně v televizi Jan Ruml veřejně prohlásil, že Josef Bartončík byl 17 let agentem StB; Bartončík svoji spolupráci s StB popřel. 22.3.1991 bylo zveřejněno na 14. schůzi FS jméno Josefa Bartončíka jako registrovaného spolupracovníka StB; 19.1.93 Bartončík na otázku, zda bude požadovat rehabilitaci odpověděl, že v současné době se k tomu nechystá, protože nemá čas, a ani nehodlá investovat finanční prostředky na soudní spory.
22. března 1991 - Na 14. schůzi FS zveřejněna jména 10 poslanců FS jako registrovaných spolupracovníků StB: Petr Burian, Josef Bartončík, Zdeněk Masopust, Jaromír Gebas, Lubomír Lédl, Jan Kavan, Rudolf Zukal, Vojtěch Filip, Boleslav Bárta a Václav Tomis. Většina ze jmenovaných podala žaloby na ochranu osobnosti na Federální ministerstvo vnitra, s tím, že byli jako spolupracovníci StB evidováni neoprávněně, a své spory později vyhrála.
26. března 1991 - Poslanec SL Vojtěch Filip rozhodně popřel svoji spolupráci s StB; Obvodní soud v Českých Budějovicích konstatoval, že Filip byl registrován bez svého vědomí na 1.správě FMV jako spolupracovník StB v kategorii ideový spolupracovník pod krycím jménem Falmer, a to od 16.dubna 1986 do roku 1990. (ČTK/11.12.1992)
8. listopadu 1991 - U Obvodního soudu pro Prahu 7 začalo soudní projednávání sporu, v němž Jan Kavan zažaloval FMV za to, že byl na základě materiálů ministerstva označen za tajného spolupracovníka StB; 23.9.1994 Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že Kavan nebyl vědomým spolupracovníkem StB; MV se odvolalo; 16.1.1996 Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 potvrdil.
24. května 1992 - Prezident ČSFR Václav Havel zveřejnil, že od FMV obdržel osvědčení o tom, že byl evidován ve smyslu písm. c), odst. 1, § 2 lustračního zákona, tj. byl evidován jako kandidát tajné spolupráce a to po dobu 3 měsíců v roce 1965, poté byl převeden do kategorie "nepřátelská osoba"; zároveň zveřejnil nález nezávislé komise při FMV, který osvědčuje, že nebyl tajným spolupracovníkem StB (komise nález vystavila 22.4.92).
1993 - Generální ředitel s.r.o. Poldi Ocel, Kladno Vladimír Stehlík podal žalobu na ministerstvo vnitra za to, že mu vydalo pozitivní lustrační osvědčení, ač podle jeho tvrzení s StB nikdy nespolupracoval. 24.11.1998 - vrchní soud rozhodl, že Stehlík byl neoprávněně evidován jako spolupracovník StB.
5. ledna 1994 - U Městského soudu v Praze bylo v přítomnosti Zdeny Salivarové rozhodnuto, že nebyla, a to v žádné kategorii, tajným spolupracovníkem StB a v registru svazků StB byla vedena neprávem; její jméno figurovalo v seznamu spolupracovníků, které otiskly Necenzurované noviny - Rudé krávo v červnu 1992. (ČTK/7.1.1994)
20. července 1994 - Předseda představenstva a generální ředitel akciové společnosti Chemapol Václav Junek byl podle Denního telegrafu agentem I.(rozvědné) správy StB; zástupci společnosti uvedli, že lustrační zákon se na společnost Chemapol podle výkladu, který si nechali udělat, nevztahuje; Podle tisku byl Junek od února 1980 až do roku 1991 spolupracovníkem vědeckotechnické rozvědky; Junek podle MfD uvedl, že s StB nikdy nespolupracoval.
27. října 1994 - Podle informací Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB byl exulant a někdejší místopředseda Československé národní rady americké, Vlastislav Chalupa agentem StB; 4.5.1995 Chalupa podal žalobu na Jiřího Málka z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB v souvislosti s přednáškou "Agentura StB v boji proti třetímu odboji domácímu i zahraničnímu", kterou Málek přednesl v roce 1994 na mezinárodním kongresu Společnosti pro vědy a umění v Praze; v přednášce Málek demonstroval na Chalupově případu, jak pracovala StB; 10.1.1996 Městský soud v Praze odročil spor na neurčito.
6. února 1995 - U Městského soudu v Praze začalo jednání, v němž velitel jednotek UNPROFOR sektoru Jih v Chorvatsku Rostislav Kotil žádal po Radiu Frekvence 1 omluvu a jeden milion korun za tvrzení, že se vykazuje falešným lustračním osvědčení a byl pozitivně lustrován; Kotil spor nakonec vyhrál; 22.10.97 Městský soud v Praze rozhodl, že Frekvence 1 se musí Kotilovi veřejně omluvit a zaplatit mu odškodné 200.000 korun.
Podzim 1998 - Vypukla aféra s neudělením vysokého státního vyznamenání bývalému starostovi Vídně Helmutu Zilkovi. Prezidentská kancelář poté, co vyšlo najevo, že Zilk je údajně podezřelý ze spolupráce s StB, uvedla, že prezident rozhodl, že mu neudělí Řád bílého lva.
Červenec 1999 - Propukla aféra týkající se údajné spolupráce kandidáta ČSSD pro doplňovací volby do Senátu a předsedy Artfóra - Jazzové sekce Karla Srpa s StB. Podle článku, který 22. července 1999 zveřejnily LN, měl Srp v rozmezí let 1976 až 1982 tajné policii udávat své známé a přátele, mezi nimi i hudebníky Jaroslava Hutku a Vladimíra Mertu. Srp popřel, že by spolupracoval s komunistickou StB.
14. prosince 1999 - Vyšlo najevo, že předsedu FNM Jana Stiesse vyšetřuje policie kvůli podezření, že se prokazuje zfalšovaným lustračním osvědčením. Pokračování případu viz Databáze BIO.
16. října 2001 - Podle pořadu České televize Klekánice ministr zemědělství Jan Fencl před rokem 1989 vědomě poskytoval informace StB. Podle Mladé fronty Dnes ze 17.10. televize vychází z písemných dokumentů, které se dochovaly ve Fenclově svazku, který na něj vedla StB. Ministr podle MfD všechna nařčení ze spolupráce již dříve popřel.
25.7.2002 - Pražský vrchní soud rozhodl, že týdeník Profit musí Fenclovi zaplatit 100.000 korun a omluvit se za to, že zveřejnil informace o jeho údajných stycích s StB.
26.2.2003 - Pražský městský soud znovu zamítl žalobu, kterou na týdeník Respekt podala ředitelka Transgasu Alena Vitásková kvůli zmínkám, že je evidována jako spolupracovnice někdejší StB. Květen 2003 - Vitásková podala proti rozsudku z února 2003 odvolání k vrchnímu soudu, ten věc vrátil Městskému soudu v Praze.
26.3.2003 - HN uvedly, že mezi agenty předlistopadové vojenské kontrarozvědky figuruje i Ján Valo s krycím jménem Richard. Muž stejného jména a data narození velel počátkem 90. let protichemické jednotce ve válce v Perském zálivu. Od roku 1992 je předsedou Sdružení veteránů ČR. "Nevím o tom nic," reagoval Valo.
26.3.2003 - Deník Blesk uvedl, že v oficiálních seznamech spolupracovníků StB, které zveřejnilo ministerstvo vnitra, je uvedeno jméno herečky Jiřiny Bohdalové. V seznamech herečka figuruje jako tajný spolupracovník pod krycím jménem Jaroslava. Bohdalová se v evidenci StB ocitla v roce 1959, v době, kdy byl její otec ve vězení. (Blesk/26.3.2003;LN/15.5.2003;ČTK/21.1.2004)
- 21.1.2004 - Bohdalová u pražského městského soudu vyhrála spor s ministerstvem vnitra kvůli své evidenci v seznamech spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti, vymazána z ní ale nebude. Neexistuje totiž zákon, který by to umožnil.
- 15.6.2004 - Bohdalová uspěla u Vrchního soudu v Praze s žádostí o výmaz svého jména ze seznamů spolupracovníků komunistické StB. Jméno však zmizí pouze z internetové verze seznamu, z tištěných textů jméno Bohdalové vymazáno nebude, protože to není technicky možné.
- 30.7.2004 - Oznámeno, že ministerstvo vnitra se v této věci obrátí s dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Ministerstvo vnitra se totiž nespokojilo s verdiktem pražského vrchního soudu, na jehož základě již bylo hereččino jméno z internetových seznamů odstraněno, a chce, aby se případem zabýval Nejvyšší soud.
26.4.2003 - MfD uvedla, že mezi členy týmu právních poradců prezidenta Václava Klause jsou i dva lidé, jejichž jména se objevila v seznamech spolupracovníků komunistické StB. Jedná se o právníka a ekonoma Dušana Třísku a advokáta Jana Kříže.
4.2.2004 - MfD uvedla, že děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Pavlík má od prosince 2003 pozitivní lustrační osvědčení, které potvrzuje jeho spolupráci s komunistickou StB. Pavlík kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení zažaloval ministerstvo vnitra. Žádá pražský městský soud o verdikt, že nebyl evidován jako spolupracovník komunistické StB.
- 8.6.2004 - Pražský městský soud rozhodl, že Pavlík je ve spisech StB veden neoprávněně.
- 27.7.2004 - Oznámeno, že ministerstvo vnitra se proti rozsudku soudu neodvolá, Pavlíkovo jméno tak bude vymazáno ze seznamu spolupracovníků komunistické bezpečnosti uveřejněného na internetu.
26.5.2004 - Oznámeno, že ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) odvolal k 1. červnu svého náměstka Jaroslava Šulce. Reagoval tak na zprávu Hospodářských novin o tom, že Šulc je vedený v seznamech Státní bezpečnosti (StB) jako držitel krycí adresy.
4.10.2004 - Jan Vaněček zřejmě definitivně vyhrál spor s ministerstvem vnitra kvůli neoprávněnému uveřejnění svého jména v internetových seznamech StB. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je výmaz jeho jména ze seznamů zcela v souladu se zákonem. V roce 2003 ve Vaněčkův prospěch pravomocně rozhodl pražský vrchní soud, který vnitru přikázal, aby Vaněčkovo jméno z dokumentu vymazalo. Ministerstvo tak učinilo, podalo však dovolání k Nejvyššímu soudu, který dovolání zamítl.
29.11.2004 - Oznámeno, že Městský soud v Praze rozhodl, že předseda dozorčí rady Škoda Auto a šéf Českého svazu ledního hokeje Vratislav Kulhánek nebyl agentem československé StB. Ministerstvo vnitra musí podle soudu Kulhánkovo jméno odstranit z oficiálních seznamů spolupracovníků StB, které zveřejnilo na jaře 2003. Podle soudkyně se nepodařilo prokázat, že by Kulhánek vědomě spolupracoval s StB.
k 30.1.2005 - Ministerstvo vnitra již prohrálo přes 700 žalob ve sporech s lidmi vedenými v seznamech spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti. Jde o každou devátou z deseti podaných žalob. Jména tří lidí musí vnitro ze seznamů spolupracovníků StB vymazat. (ČTK/31.1.2005)
k únoru 2005 - U ministerstva vnitra působí ještě asi 1100 bývalých pracovníků StB. Většinou však jde o technické pracovníky. Uvedla to MfD ze 17.2.2005.
29. června 2005 - Pražský městský soud rozhodl, že herec Jan Skopeček byl neoprávněně evidován v seznamech spolupracovníků StB zveřejněných dříve ministerstvem vnitra. Soud zároveň uložil ministerstvu vnitra, aby Skopečkovo jméno z internetového seznamu vymazalo a do budoucna zamezilo tomu, aby se objevilo v seznamech tištěných. Podle soudkyně Jaroslavy Lobotkové svědci ani listinné materiály neprokázali, že by někdy Skopeček podepsal spolupráci.
29. června 2005 - Externí poradce ministra průmyslu a obchodu Vladimír Johanes vyhrál soudní spor s ministerstvem vnitra o svou evidenci v seznamech spolupracovníků bývalé komunistické tajné bezpečnosti (StB). Městský soud v Praze rozhodl, že Johanes je v těchto seznamech veden neoprávněně.
- 31.1.2008 - Verdikt potvrdil odvolací pražský vrchní soud.
7. srpna 2005 - Soudkyně Vrchního soudu v Praze Jitka Horová je evidována jako spolupracovnice bývalé StB. Spolupráci dokládá lustrační osvědčení. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr spravedlnosti Pavel Němec. Horová spolupráci popírá, podle Němce se chystá podat žalobu na ministerstvo vnitra. Podle seznamů ministerstva vnitra Horová, za svobodna Kavalírová, s StB spolupracovala. Česká televize 7. srpna uvedla, že ve svazcích komunistické bezpečnosti byla vedena pod krycím jménem Sázava. Ministr Němec ji podle svých slov dočasně zbavil funkce. Na spolupráci Horové s StB upozornil soud dopisem jeden z občanů.
- 16. listopadu 2005 - Pražský městský soud rozhodl, že Horová nebyla spolupracovnicí StB. Horová tak vyhrála spor, který vedla s ministerstvem vnitra o svou evidenci mezi spolupracovníky StB. Soud také nařídil ministerstvu vnitra vymazat jméno soudkyně z internetového seznamu spolupracovníků StB a v případě jeho dotisku v papírové podobě její jméno vynechat. Rozhodnutí o neoprávněné evidenci později nabylo právní moci.
- 10. ledna 2006 - Vrchní soud v Olomouci zastavil kárné řízení, které bylo proti Horové vedeno kvůli údajné spolupráci s StB.
8. srpna 2005 - Tři z 22 státních zástupců, kteří podle televize Nova před rokem 1989 pronásledovali disidenty, zastávají vedoucí pozice na Nejvyšším státním zastupitelství (NSZ). Uvedl to mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun. Informaci 7. srpna zveřejnila televize Nova.
15. srpna 2005 - Jedním z členů Ústředního výkonného výboru ČSSD je i bývalý elitní komunistický rozvědčík. Podle zjištění Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu se Marian Kuś před rokem 1989 infiltroval do církevního prostředí v Česku a Polsku a rozvědka počítala dokonce i s jeho vysazením ve Vatikánu. Předseda ČSSD Stanislav Gross řekl, že sociální demokraté budou chtít tuto věc vyjasnit.
- 22.8.2005 - Moravskoslezský výbor ČSSD vyzval Kuśe, aby dočasně odstoupil ze všech stranických funkcí.
- 22.9.2005 - Člen Ústředního výkonného výboru ČSSD Marian Kuś, který se podle policie prokazoval falešným lustračním osvědčením a kriminalisté jej obvinili z poškozování cizích práv, rezignoval na svou funkci ve vedení strany.
- Říjen 2005 - Policie Kuśe zbavila obvinění z poškozování ČSSD. Podle Práva se ho ale policie údajně chystá nově obvinit z poškozování ministerstva vnitra. (Právo/27.10.2005)
- 13.12.2005 - Policisté znovu obvinili Kuśe, tentokrát z poškozování ministerstva vnitra. Kuś, který v minulosti spolupracoval s StB, údajně poškodil úřad tím, že si vyrobil padělané lustrační osvědčení a na něm například zfalšoval podpis ministra vnitra. Informuje o tom Právo.
- 16.5.2007 - Ostravský okresní soud zprostil Kuśe obžaloby. Podle státního zástupce se prokazoval padělaným lustračním osvědčením, a poškodil tak ministerstvo vnitra. Podle soudu politik sice používal listinou s nepravdivými údaji, neprokázalo se ale, že ji padělal. Soud neshledal ani to, že ministerstvo poškodil, řekla soudkyně. Krajský soud poté v odvolacím řízení nařídil nové projednání případu.
- 5.9.2008 - Ostravský okresní soud odsoudil Kuśe za poškozování cizích práv k pokutě 100.000 korun. Pokud nezaplatí, hrozí mu pět měsíců vězení. Podle státního zástupce se Kuś prokazoval padělaným lustračním osvědčením, a poškodil tak ministerstvo vnitra.
16. srpna 2005 - Kandidát na šéfa úřadu vlády Ivan Přikryl popřel, že by spolupracoval s komunistickou StB. Na mimořádné TK prohlásil, že má negativní lustrační osvědčení, jež musel předložit už v roce 2004, kdy se stal náměstkem ministra pro místní rozvoj. Za hodnověrný důkaz nepovažuje spis komunistické policie, podle něhož měl působit jako důvěrník StB s krycím jménem Právník. Přikryl nevyloučil, že se kvůli podezření na spolupráci s StB bude hájit před soudem.
1. září 2005 - Ivan Přikryl pověřený řízením Úřadu vlády dostal výjimku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a může se seznamovat s tajnými dokumenty už před dokončením bezpečnostní prověrky.
Právě stanovisko NBÚ mělo podle premiéra Jiřího Paroubka rozptýlit pochybnosti o Přikrylově minulosti.
23. srpna 2005 - Deníky MfD a Blesk uvedly, že herec Jan Kanyza za normalizace údajně předával komunistické StB informace o pozdějším ministrovi kultury Vítězslavu Jandákovi. V seznamech StB je Kanyza veden jako agent s krycím jménem Honza a podle zápisu spolupracoval v letech 1975 až 1984. Kanyza však spolupráci s StB popřel.
- 22.5.2006 - Kanyza rozšířil řady lidí, kteří se neoprávněně ocitli v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické StB. O tom, že jeho evidence byla neoprávněná, rozhodl pražský městský soud, který zároveň uložil ministerstvu vnitra, aby Kanyzovo jméno z internetového seznamu vymazalo.
- 18.7.2006 - Oznámeno, že ministerstvo vnitra se proti verdiktu pražského městského soudu odvolalo.
- 19.12.2006 - Vrchní soud v Praze dal za pravdu ministerstvu vnitra, Kanyzovo jméno tak v oficiálních seznamech spolupracovníků komunistické StB zůstane.
- 25.6.2009 - Nejvyšší soud vyhověl Kanyzovi a zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, podle něhož umělec vědomě spolupracoval s komunistickou StB. Pražský soud chyboval při hodnocení důkazů a musí případ prozkoumat znovu. ČTK to zjistila z databáze rozhodnutí NS.
30. září 2005 - Ředitel Mezinárodní biblické společnosti v České republice Milan Hlouch u pražského městského soudu vyhrál spor, který vedl s ministerstvem vnitra kvůli své evidenci v seznamech spolupracovníků StB. Soud rozhodl, že Hlouch byl evidován neoprávněně a ministerstvo musí do 30 dnů odstranit jeho jméno z elektronické verze seznamů.
14. října 2005 - Bývalý místopředseda Senátu Jaroslav Musial (ČSSD) u Městského soudu v Praze vyhrál spor s ministerstvem vnitra a jeho jméno bude odstraněno z oficiálního seznamu spolupracovníků StB. O neoprávněnosti jeho evidence mezi konfidenty StB soud rozhodl již v roce 2003. Ministerstvo vnitra tak musí Musialovo jméno vymazat z internetového seznamu a v případě dotisku knižní podoby už v něm nebude.
15. listopadu 2005 - Česká televize uvedla, že dvacítka lidí pronásledovaných komunistickým režimem, včetně exprezidenta Václava Havla, požaduje omezení přístupu ke svazkům komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nelíbí se jim, že se kdokoliv může bez omezení dostat k citlivým údajům o lidech, jež StB sledovala.
16. listopadu 2005 - Pražský městský soud rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze Jitka Horová nebyla spolupracovnicí komunistické tajné bezpečnosti (StB). Horová tak vyhrála spor o svou evidenci mezi spolupracovníky StB, který vedla s ministerstvem vnitra. Zatím nepravomocný rozsudek nařizuje také ministerstvu vnitra vymazat jméno soudkyně z internetového seznamu spolupracovníků StB a v případě jeho dotisku v papírové podobě její jméno vynechat.
26. dubna 2006 - Bývalý vedoucí kanceláře brněnského primátora Radek Švéda, který musel na konci roku 2005 opustit funkci kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení, podle nového soudního rozhodnutí nespolupracoval s komunistickou StB. Městský soud v Praze v březnu 2006 rozhodl, že byl v registru spolupracovníků StB veden neoprávněně. ČTK o tom informoval sám Švéda.
4. července 2006 - Předseda KSČM Vojtěch Filip podle rozhodnutí českobudějovického okresního soudu z roku 1992 vědomě spolupracoval s československou zpravodajskou službou, ale nevěděl, že služba organizačně patří pod komunistickou Státní bezpečnost (StB). ČTK to řekl soudce okresního soudu Pavel Toufar. Předseda KSČM Filip soudu v roce 1992 podle rozsudku řekl, že vědomě pracoval pro pracoval pro československou vojenskou rozvědku. Nejprve popíral, že v 80. letech spolupracoval s jakoukoli složkou komunistického ministerstva vnitra, píše se v rozsudku. Svou výpověď změnil, až když byli zbaveni mlčenlivosti tři svědkové v případu. (ČTK/10.7.2006)
1. září 2006 - Jihočeský policejní mluvčí Dušan Klícha odstoupil z funkce. Důvodem jsou články zveřejněné v Mladé frontě Dnes (MfD), řekl ČTK Klícha. Deník na konci července 2006 informoval o tom, že Klícha je na seznamu agentů komunistické StB.
7. února 2007 - Senátor Milan Špaček (KDU-ČSL) se domohl soudního výroku, že nebyl vědomým spolupracovníkem komunistické StB. Senátor žaloval ministerstvo vnitra, přestože vlastní již dvě negativní lustrační osvědčení. Kvůli informacím některých médií, že před rokem 1990 pracoval pro vojenskou kontrarozvědku, někdejší součást StB, požadoval jednoznačný výrok soudu, že s tajnou bezpečností nespolupracoval. Odvolací senát Městského soudu v Praze zamítl odvolání ministerstva proti rozhodnutí Obvodního soudu v Praze 7 z roku 2005. Soud se zabýval jen formální stránkou sporu.
- 16. února 2007 - Hospodářské noviny uvedly, že senátor Špaček pravidelně informoval bývalou StB o svých stycích s emigranty, inicioval schůzky a dostával úkoly. V oficiálních seznamech spolupracovníků StB sice Špaček uveden není, svazek, který je na jeho jméno uložen v archivech ministerstva vnitra, ale dokládá, že senátor s totalitní tajnou policií komunikoval.
Špaček se přitom 7.2.2007 domohl soudního výroku, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB. Jak ale upozornil deník, senát pražského městského soudu rozhodl, aniž otevřel dochovaný svazek tajné policie vedený na Špačkovo jméno.
- 27.11.2008 - Špaček znovu uspěl v právní bitvě s ministerstvem vnitra o to, zda byl, nebo nebyl vědomým spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky, jež byla součástí StB. Nejvyšší soud nedávno odmítl dovolání vnitra proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze z února 2007, podle kterého Špaček StB nedonášel.
9. února 2007 - Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál byl veden jako spolupracovník StB. Vyplynulo to z vyjádření náměstka policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten uvedl, že důstojník ztratil předpoklady pro působení na policejním prezidiu a musí odejít. Mihál je dle informací médií veden v seznamu spolupracovníků StB. Důstojník přitom vlastnil negativní lustrační osvědčení, znělo však na jméno Pavel, nikoli Pavol. Vedení policie proto požádalo Mihála, aby předložil nové osvědčení, které mu ministerstvo vnitra vydalo 1. února. Mihál byl údajně veden jako agent StB s krycím jménem Emil od roku 1983. Jeho spis ale již neexistuje, byl skartován v roce 1988, kdy nastoupil k tehdejšímu Sboru národní bezpečnosti. Kvůli události nařídil ministr vnitra Ivan Langer 5. února 2007 kontrolu lustračních osvědčení více než 1000 policistů i civilních pracovníků policie na důležitých funkcích.
18.4.2007 - Při kontrole lustračních osvědčení téměř tisícovky vysoce postavených policistů a civilních zaměstnanců policejního prezidia našlo ministerstvo vnitra 15 lidí, kteří měli před rokem 1989 kontakty na komunistickou tajnou policii (StB). Kontrolu osvědčení nařídil v únoru 2007 ministr vnitra Ivan Langer.
10. února 2007 - Lidové noviny uvedly, že folkový zpěvák Jaromír Nohavica udal komunistické StB lidi, kteří mu v lednu roku 1989 přinesli podepsat petici za propuštění tehdejšího disidenta Václava Havla. List to uvedl s odvoláním na nově objevené archivní dokumenty. Nohavica podle nich petici podepsal a pak zmíněné lidi udal. Nohavica nabídku LN na rozhovor odmítl a k věcem se nechtěl vyjadřovat. Dodal ale, že rok 2007 hodlá věnovat propátrání svého osobního archivu a pokusu o popsání událostí 80. let.
12. února 2007 - Mladá fronta Dnes uvedla, že bývalý premiér a někdejší dlouholetý guvernér České národní banky Josef Tošovský spolupracoval s komunistickou StB. Do kontaktu s StB se dostal z titulu své funkce v říjnu 1986, kdy působil jako poradce předsedy Státní banky československé (SBČS). Podle deníku to vyplývá z dobových dokumentů, které léta ležely jako nezpracované archiválie ve spisovnách ministerstva vnitra.
- Tošovský popřel informace o tom, že za minulého režimu spolupracoval s StB. "Nikdy jsem nespolupracoval s tajnou politickou policií StB a nepředával jsem jí žádné důvěrné informace," uvedl Tošovský v prohlášení, které poskytl ČTK. Dodal, že z pozice své práce v SBČS od roku 1986 pouze dostával různé důvěrné ekonomické informace, které ministerstvo vnitra získávalo ze zahraničí.
13.2.2007 - Podle civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) nebyl Tošovský spolupracovníkem StB."Pokud by pan Tošovský byl oficiálním spolupracovníkem StB, objevil by se ve vydaných seznamech," řekl ČTK mluvčí rozvědky Bohumil Šrajer.
Podle Mladé fronty Dnes byl Tošovský ideovým spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, která byla součástí StB. Podle téhož deníku z 14.2.2007 Tošovský byl ve vztahu k StB v mnohem silnější pozici - rozvědku prý dokonce úkoloval. Tošovský jakoukoli spolupráci s StB popírá.
27. března 2007 - Ministerstvo vnitra už rozeslalo přes polovinu nových lustračních osvědčení pro téměř tisícovku vysoce postavených policistů, jejichž minulost se prověřuje. ČTK to řekl Radek Holý z tiskového odboru ministerstva. Česká televize bez dalších podrobností uvedla, že bezpečnostní odbor ministerstva odeslal už dvě pozitivní lustrační osvědčení "policistům na důležitých postech". Kontrolu osvědčení vydaných policistům a civilním zaměstnancům v důležitých funkcích nařídil v únoru 2007 ministr vnitra Ivan Langer.
10. dubna 2007 - Každý dvanáctý významný zaměstnanec ministerstva vnitra, od policie přes hasiče a archivy až po veřejnou správu, sloužil předlistopadové StB. Lustraci 1800 lidí ze svého resortu nařídil ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Celkem kontroly objevily 150 důstojníků totalitní tajné služby nebo jejích agentů. Uvedl to týdeník Respekt.
2. května 2007 - Deník Lidové noviny uvedl, že ředitel Kriminalistického ústavu v Praze Jan Hlaváček musí kvůli své minulosti odejít z funkce. Prověrka totiž dle deníku prokázala, že sloužil komunistické Státní bezpečnosti (StB). Hlaváček je tak dalším významným policejním činitelem, který musel opustit funkci kvůli zpřísněným prověrkám ve složkách ministerstva vnitra. Hlaváček jakékoli své kontakty na StB popřel.
- 19.8.2008 - Bývalý ředitel Kriminalistického ústavu v Praze Jan Hlaváček, který musel kvůli údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečnosti (StB) odejít na jaře 2007 z funkce, byl podle rozhodnutí soudu v seznamech StB evidován neoprávněně. Rozsudek zatím podle informací deníků není pravomocný, ministerstvo vnitra se proti němu může odvolat.
- 28. dubna 2009 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že Hlaváček nebyl informátorem komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). Informoval o tom server iDnes.cz. Hlaváček, který nařčení ze spolupráce s kontrarozvědkou od začátku odmítal, nyní čeká na omluvu ministra vnitra v demisi Ivana Langra (ODS), v opačném případě bude požadovat satisfakci. O tom, že by se vrátil k policii nebo vyžadoval ušlou mzdu, prý neuvažuje.
24. května 2007 - Metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku a její pražský arcibiskup Kryštof popřel, že by spolupracoval s komunistickou StB. Reagoval na informace v tisku, že byl evidován jako agent StB s krycími jmény Dalimil a Radim. "Soud už v roce 1997 rozhodl, že jsem byl jako spolupracovník Státní bezpečnosti evidován neoprávněně," řekl čtyřiapadesátiletý duchovní, vlastním jménem Radim Pulec.
24. května 2007 - Ministerstvo vnitra opravilo výsledky první vlny kontroly lustračních osvědčení téměř tisícovky vysoce postavených policistů a civilních zaměstnanců policejního prezidia. Původně uvedlo, že zjistilo 15 lidí, kteří spolupracovali s komunistickou Státní bezpečností (StB). Nyní ale výsledné číslo upravilo na 14.
29.5.2007 - Polistopadoví ministři vnitra a obrany Richard Sacher a Miroslav Vacek byli evidováni jako tajní spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která byla součástí StB. Informaci zveřejnilo VZ. Sacher v reakci na to uvedl, že má tři čistá lustrační osvědčení. V evidenci tajných spolupracovníků byl také Josef Červášek, jenž se stal prvním porevolučním šéfem vojenských zpravodajců.
30.5.2007 - Bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní rozvědka) František Bublan řekl, že k vydávání falešných lustračních osvědčení, které měly "krýt" bývalé agenty komunistické StB, docházelo v devadesátých letech nejen ve vojenské zpravodajské službě, ale i v civilní rozvědce. Nepravdivá osvědčení podle něj v letech 1991 až 1993 dostalo několik desítek lidí. Později podle něj ale byli znovu správně lustrováni. O možném obcházení či falšování lustrací ve vojenské tajné službě se začalo hovořit v souvislosti s informací o tom, že polistopadoví ministři vnitra a obrany Richard Sacher a Miroslav Vacek byli evidováni jako spolupracovníci komunistické vojenské kontrarozvědky, která byla součástí StB.
30.5.2007 - MfD uvedla, že nový náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel pracoval v roce 1989 u IV. správy Sboru národní bezpečnosti, která měla na starosti sledování lidí a spadala pod komunistickou StB. "Pro mě je důležité, že má čisté lustrační osvědčení a má prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné," reagoval Langer na otázku, zda mu Kuželova minulost nevadí. Pozitivní lustrační osvědčení mají podle "malého" lustračního zákona jen policisté z vyšších funkcí. Kužel ale u StB důležitější funkci nezastával, a tak má lustrační osvědčení v pořádku.
5.6.2007 - Šéf Správy Pražského hradu Ivo Velíšek podle informací Práva spolupracoval s komunistickou StB. List napsal, že Velíšek byl počátkem 80. let důvěrníkem StB s krycím jménem Obchodník. Šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl Právu řekl, že informace o spolupráci Velíška s StB nemá, ale Velíšek podle něj splňuje všechny zákonné podmínky pro výkon funkce šéfa Správy Pražského hradu - má negativní lustrační osvědčení i bezpečnostní prověrku. Právo uvedlo, že čisté lustrační osvědčení má Velíšek oprávněně, protože mimo jiné na důvěrníky se lustrační zákon nevztahuje.
25.6.2007 - Lidové noviny uvedly, že podle jejich informací zpěvák Václav Neckář devět let spolupracoval s komunistickou StB. Neckáře StB podle listu evidovala jako důvěrníka s krycím jménem Bacil. Ke spolupráci ho získala v roce 1978, uvedly LN s odvoláním na dokumenty, jež deník nalezl v archivech ministerstva vnitra.
- 26.6.2007 - Tvrzení, že Václav Neckář spolupracoval s komunistickou StB, popřel jeho bratr Jan Neckář. Podle něj je informace o zpěvákově spolupráci uměle vyrobená tehdejšími orgány StB a nezakládá se na pravdě. Neckářovi se proti tomu chtějí bránit soudní cestou, sdělil ČTK Jan Neckář.
18. července 2007 - Městský soud v Praze potvrdil, že plzeňský zastupitel Miroslav Charvát (ODS) byl agentem komunistické StB. Charvát spolupráci s tajnou službou popírá, hodlá se odvolat. Informovala o tom televize Nova.
15. srpna 2007 - Populární divadelní a filmový herec Josef Dvořák byl spolupracovníkem komunistické StB. Podle dokumentů, které má k dispozici MfD, předával agentům informace o dění v divadle Semafor, zaměřené byly především na Jiřího Suchého. Informoval o tom server iDnes.cz. Dvořák ale v rozhovoru pro Rádio Impuls spolupráci s StB popřel.
12. září 2007 - Opakovaná kontrola na ministerstvu vnitra našla dvě pozitivně lustrované osoby mezi vedoucími pracovníky ministerstva vnitra. Při opakovaných lustracích bylo zkontrolováno 195 zaměstnanců vnitra a šest vedoucích pracovníků, kteří na vnitro přišli z bývalého ministerstva informatiky.
19. listopadu 2007 - Informace o zpěváku Karlu Krylovi, které předal někdejší StB písničkář Jaromír Nohavica v létě roku 1989, přiměly hudebníka Jaroslava Hutku ke složení písně Udavač z Těšína. Hutka v písni, kterou složil v létě 2007 jako jednu ze série textů na historickopolitické téma, znovu upozorňuje na věc již známou. Nohavica v létě 1989 po svém návratu z Vídně informoval StB o postojích a názorech exulanta Karla Kryla. Podle Nohavici si StB svévolně jeho výpověď přikreslila. Nohavica, který nyní komunikuje jen prostřednictvím internetu, na své stránce připouští své styky s StB, vylučuje však, že by udával lidi.
31. ledna 2008 - Bývalý externí poradce ministra průmyslu a obchodu Vladimír Johanes definitivně vyhrál soudní spor s ministerstvem vnitra kvůli evidenci v seznamech spolupracovníků bývalé komunistické tajné bezpečnosti (StB). Odvolací pražský vrchní soud rozhodl, že Johanes je v těchto seznamech veden neoprávněně. Potvrdil tak verdikt Městského soudu v Praze.
15. dubna 2008 - Plzeňský zastupitel Miroslav Charvát (dříve ODS) je v seznamu spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti (StB) veden oprávněně. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze. Potvrdil tak rozsudek pražského městského soudu, který v roce 2007 zamítl Charvátovu žalobu na ministerstvo vnitra kvůli neoprávněné evidenci. Charvát se cítil poškozen na svých osobnostních právech a žádal, aby jeho jméno bylo ze seznamu odstraněno.
Říjen 2008 - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zveřejnil informace, že spisovatel Milan Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého letce a západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení; původně mu hrozil až trest smrti. Kundera obvinění založená na dobovém policejním záznamu rozhodně popřel. (ČTK/13.10.2008)
17. dubna 2008 - Pražský hoteliér Bohumír Ďuričko neuspěl se svou žalobou na ministerstvo vnitra, kterou se domáhá výroku, že vědomě nespolupracoval s komunistickou StB. Ďuričko tvrdí, že sice podepsal závazek dobrovolné spolupráce s tehdejší československou kontrarozvědkou, nevěděl prý ale, že tajná služba byla součástí StB. Pražský městský soud jeho žalobu zamítl. Rozhodnutí je nepravomocné.
25. července 2008 - Archiv bezpečnostních složek zveřejnil pomocné registrační protokoly bývalé komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). Databáze zahrnuje celkem 309 protokolů, které obsahují záznamy zhruba o 140.000 lidech. Následně informovaly Česká televize a televize Nova, že protokol eviduje jako důvěrníky poslance Bartoše, Ranince a Hasila (všichni ODS) a Pavla Ploce (ČSSD). Ploc i Hasil už prohlásili, že s kontrarozvědkou vědomě nespolupracovali. Podobně se vyjádřil i Raninec.
30. července 2008 - Poslanci ODS Walter Bartoš a Tomáš Hasil zveřejnili záznamy, které o nich vedla bývalá komunistická VKR. Podle poslanců i ředitele ÚSTR Pavla Žáčka z nich vyplývá, že s touto tajnou službou nespolupracovali. Jako důvěrníci prý byli evidováni pouze na základě tvrzení spolupracovníků VKR, kteří jejich spis založili.
26. března 2009 - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nemusí odstranit z webu záznam o tom, že komunistická vojenská kontrarozvědka vedla jako svého důvěrníka současného poslance ČSSD Pavla Ploce. Rozhodl o tom pražský městský soud, který zároveň zamítl Plocovu žádost o omluvu. (Registrační protokoly vojenské kontrarozvědky zveřejnil v létě 2008 Archiv bezpečnostních složek, který je podle zákona přímo řízený ÚSTR. Vedle Ploce se v registrech objevila také jména poslanců ODS Waltera Bartoše, Tomáše Hasila a Juraje Rajnince. ÚSTR se Plocově žalobě bránil tím, že záznam je umístěný na webu provozovaném archivem, nikoliv samotným ústavem, a že proto ústav není tím, proti komu by měla být podána žaloba.)
28. dubna 2009 - Vrchní soud v Praze rozhodl, že bývalý šéf Kriminalistického ústavu Jan Hlaváček nebyl informátorem komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). Informoval o tom server iDnes.cz.
6. května 2009 - Svazky komunistických agentů podle ředitele ÚSTR Pavla Žáčka obsahují indicie, které svědčí o tom, že se československá rozvědka mohla podílet na útoku na tehdejšího předsedu Slovenské národní rady v exilu Matúše Černáka. Útok se odehrál v květnu 1955 v Mnichově. Černák tehdy zahynul po otevření balíčku, který obsahoval výbušninu. Při výbuchu kromě něho zemřeli ještě další dva lidé a 20 dalších bylo zraněno.
17. června 2009 - Pražský městský soud začal řešit žalobu poslance Waltera Bartoše (ODS) na ministerstvo vnitra. Poslanec požaduje soudní rozhodnutí, že byl neoprávněně veden jako důvěrník v protokolech komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). Tvrdí, že s ní nikdy nespolupracoval.
24.6.2009 - Poslanec Walter Bartoš (ODS) uspěl s žalobou kvůli své evidenci v záznamech komunistické VKR. Městský soud v Praze rozhodl, že byl v protokolech VKR uveden jako důvěrník neoprávněně.
Rozsudek není pravomocný. (Soudní jednání, které se zabývá žalobou Hasila, podle Bartošovy právničky Pavlíny Urbancové ještě neskončilo.)