www.svazky.cz

Křišťálová Lupa

Tyto stránky byli v soutěži Křišťálová Lupa nominovány odbornou porotou mezi 10 nejvýznamnějších českých internetových stránek v kategorii projekt roku (inovativní, originální, odvážný či jinak výjimečný projekt)

Národní knihovna

Stránky jsou zařazeny do projektu Národní knihovny – digitální archiv českých webových stránek

WebArchiv - archiv českého webu

Kontakt

Obsah této stránky připravil kolektiv nadšenců, kterým není lhostejné fungování státních institucí v naší zemi a vadí jim, že i dvacet let od změny režimu v ČR se stát nehodlá řádně vypořádat s bílými místy naší novodobé historie.

Aktivity koordinuje
Stanislav Penc

Prohlášení k současné situaci koordinátora obsahu stránek.

Otevřený dopis Radě ÚSTR II.

Otevřený dopis Radě USTR

Ústav pro studium totalitních režimů,

Siwiecova 2, 130 00 Praha 3

Na vědomí poslancům a senátorům

 

Obracím se na Vás jako na nově zvolené členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů s vírou, že obměněná Rada bude lépe než ta předchozí reflektovat názory veřejnosti a více se bude zaobírat fakty před spokojením se s „ předepsanou ideologií“, jak tomu bylo u předchozí Rady a jejího kolektivního rozhodování.  Již jsem se totiž několikrát na předchozí Radu obracel. Ovšem  faktické diskuze nad tématy týkajícími se  fungování svěřené instituce, tedy Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, bohužel nebyly možné. Jedním z důkazů je reakce na můj otevřený dopis Radě ÚSTR ze dne 20. ledna 2011,  kterým se věcně zabýval senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice  ve dnech 6. a20. dubna 2011

Rada USTR se dopisem v podstatě nezaobírala. Ta ke všem položeným otázkám zaujala negativní stanovisko, nepřipustila žádnou diskuzi k uvedenému a z kusé nahrávky, která z tohoto zasedání Rady USTR koluje po internetu, by se mohlo zdát, že se minimálně tehdejší předsedkyně Rady ÚSTR Nadežda Kavalírová   „propadla“ v čase do doby komunistického režimu někam na kádrové oddělení.V té době Rada nebyla ochotna své jednání otevřít veřejnosti, nahrávky z dosavadních zasedání nechala skartovat a na položené otázky nebyla ochotna věcně reagovat.

Nová Rada rozhodla hned od počátku otevřít jednání veřejnosti, zveřejňovat celou zvukovou nahrávku ze zasedání a z již třech zasedání se dá konstatovat, že na základě položených otázek současnému řediteli  Danielovi Hermanovi jde členům Rady ve své většině o věcnost a pochopení současného stavu v obou institucích.

Přesto je pár věcí, které by neměly uniknout Vaší pozornosti . Týkají se zpřístupňovaných materiálů široké veřejnosti a uspořádání archiválií tak, aby svěřené písemnosti nesloužily jen vyvolené skupince badatelů.

Ve výročních zprávách a i jiných výstupech o fungování USTR a ABS se říká, že v podstatě vše, s čím archiv disponuje, až na velice malý okruh materiálů, které jsou dodnes důležité pro tajné služby státu, je veřejnosti dostupné. Souhrn toho, co Archiv odmítne předložit, je každým rokem otištěn ve výroční zprávě USTR a ABS.  Ovšem již nikde se široká veřejnost a ani Rada nebo například zákonodárci nedozví, co ve skutečnosti je badatelům znemožněno vidět.  O pár případech, které budu uvádět, se v žádné zprávě o USTR a ABS nedozvíte.

1.     V době vznikání Ústavu pro studium totalitních režimů nechal tehdejší ministr vnitra  Ivan Langer a vládní zmocněnec pro vytvoření právě USTR Pavel Žáček  naskenovat v rámci projektu Otevřená minulost všechny evidenční karty  Evidence zájmových osob (cca 850 tisíc karet).  Projekt byl vyhlášen 14. února 2007. Tento materiál je doposud veřejnosti nepřístupný, i přes opakované žádosti zástupci Archivu bezpečnostních složek tvrdí např.: „ V hypotetickém případě, že kontrola jedné katy by trvala pouze jednu sekundu, by se jednalo o cca 205 pracovních hodin a výsledná částka by dosáhla 87 500 Kč!. Při skutečné přípravě by tato částka byla zcela jistě navýšena,“  píše zástupkyně ředitele archivu Světlana Ptáčníková v prosinci 2010.

2.     Archiv bezpečnostních složek měl převzít od státních institucí materiály dle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek číslo 181/2007 Sb.  § 5 uvádí: Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost. Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených dokumentů a archiválií. Ovšem například ve věci materiálů Odboru vnitřní ochrany Správy Sboru nápravné výchovy (SSNV), které jsou dodnes uloženy v Národním archivu ve správě 4. oddělení, tak neučinil. Na základě toho nelze volně bádat v materiálech osvětlujících tu nejkrutější dobu československých kriminálů 50. a 60. let.

3.       Na základě delimitace ze strany převodu materiálu do nově tvořených institucí USTR a ABS došlo k převodu 514 dokumentačních spisů z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Tyto důležité materiály, které se skládají i z několikaroční práce nad zdokumentováním daného tématu, nejsou veřejnosti ani ve formě seznamu známy, natož aby byly naskenovány a zveřejněny.  Například k dokumentačnímu spisu ke II. Správě SNB (správa StB k vnějšímu a vnitřnímu nepříteli) bylo Archivem sděleno, že řada stránek z 1414 stránkového spisu chybí a že žádné, které vznikly v rámci dokumentování, nebudou předloženy. Badatel dostane jen výběr archiválií obsažených ve spisu, tedy materiálů, které vznikly před rokem 1990, nikoliv dokumentaci jako takovou. Navíc jsou Ústavem tyto materiály v řadě případů vydávány za vlastní badatelské projekty.

4.        V případě zveřejňování svazků StB k jednotlivým osobám zveřejnil ABS archivní pomůcku na internetových stránkách s vyhledavačem. Jde o  odkazy do registru svazků  ( registrační a archivní protokoly). Problém je v tom, že celé řada registračních knih není na stránkách USTR a ABS zveřejněna i přesto, že je Archiv má k dispozici. Tím se u široké veřejnosti vytváří dojem, že některé materiály k jednotlivým osobám prostě neexistují, jelikož neprocházejí vyhledavačem na stránkách ABS. Jde například o Taktické fondy nebo ovyšetřovací spisy z většiny krajů .

5.   V případě žádosti o jednotlivé svazky StB se občas objeví zcela v rozporu s deklarovanou otevřeností a současným platným právním rámcem odmítnutí předložení svazku z důvodu nesplnění podmínek, které jsou pro normálního smrtelníka nereálné. Například u svazku k Michalovi Hýbkovi, který byl zaveden v roce 1980  a uložen v roce 1983, mi  bylo ABS sděleno následující: „V případě, že osoba již nežije, je nutné předložit souhlas osob, které mohou uplatnit právo na ochranu osobnosti zemřelého. Dle § 15 občanského zákoníku  po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat  právo na  ochranu  její  osobnosti manželce  nebo partnerovi a dětem,  a není-li jich,  jejím rodičům.  K žádosti podle § 4 odst. 2, výše uvedeného zákona je  nutné připojit  úředně ověřenou  kopii úmrtního listu zemřelého, úředně ověřený doklad  (rodný  nebo oddací  list),  který  dokládá,  že  tato osoba je  oprávněnou osobou ve  smyslu  ustanovení  §  4  odst.  2  zákona  č. 140/1996 Sb.,  a  současně  je  nutné  předložit  souhlas  této oprávněné osoby s jejím úředně ověřeným podpisem, že souhlasí se zpřístupněním svazku pro konkrétního badatele“.

6.       Dle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti,  číslo 107/2002 Sb. je zodpovědný úřad, tedy dnes ABS, povinen zveřejňovat rozsudky a případné vyjádření osob, které vyhrají lustrační soud a od toho okamžiku se na ně pohlíží jako na osoby, které s StB nebo VKR nespolupracovaly.  ABS takto prokazatelně nečiní, navíc dělá úpravy ve vyhledavači, který odkazuje na již zmíněné registrační nebo archivní protokoly.  V rámci těchto úprav jsou ovšem „zablokovány“ i odkazy na řádek v registru u osob, které žádný rozsudek nemají. Navíc jde o svévolný zásah do archivni pomůcky k archiválií, který tak zásadně mate veřejnost, a tím pozměňuje minulost.

7.       V rámci dokumentačních projektů jsou  na stránkách USTR a i v plánech činnosti uvedeny již od roku 2008 dva projekty dokumentace personálního obsazení struktur StBdokumentace Undergroundu. V rámci popisu obou projektů jde o mystifikaci veřejnosti.  V prvním případě byl tým obou badatelů rozpuštěn hned na začátku a již několik let se tímto tématem na USTR nikdo systematicky nezaobírá. Přesto je to i nadále uváděno jako jedna z priorit Ústavu.  V druhém případě garant projektu František Stárek tvrdí, že na projektu pracuje výhradně sám, nikoliv, jak je na stránkách USTR uvedeno, ve skupině 5 lidí + nejméně 3 externisté. Navíc za  5 let  od zahájení tohoto dokumentačního projektu se od výstupů uváděných v rámci této aktivity oficiálně ÚSTR distancoval. Jediným výstupem tohoto projektu je tedy nedávno vydaná Hnědá kniha Undergroundu, která popisuje jen dva soudní procesy. Tato kniha již 3 x v minulosti vyšla v samizdatu a stěžejní část je dodnes k dohledání na internetu.

Mohl bych uvést i další příklady, které by se s úspěchem daly zařadit za tvorbu Potěmkiády za státní peníze a vytváření jiného obrazu instituce, nad jejímž fungováním máte mít ze zákona dohled. Věřím, že se těmito případy budete zodpovědně zaobírat a že mi poskytnete v co nejkratší době výsledek vašeho zjištění. Jsem připraven Vám poskytnout podklady, a budete- li to považovat za přínosné, Vám nejen u těchto uvedených bodů sdělím konkrétnosti a mé zkušenosti s pětiletým kontaktem Badatel – USTR a ABS.

 

Se srdečným pozdravem

V Milkovicích  11. března 2013

 

Stanislav Penc

Staré Hrady 53

507 23 pošta Libáň

Tel: 605/701081


« tolist